
Jeden den a jedna noc. Pět příběhů na konci léta mezi Lisabonem a Letnou. O pohyblivých snech, o touze žít s někým, kdo chce být s námi, o hudbě a tichu, které nenacházíme. Román ze současnosti.
200 s., váz., 229 Kč, ISBN 978-80-85935-87-5, vydává nakladatelství Labyrint na konci listopadu 2007.

Kreslená románová trilogie ALOIS NEBEL (Bílý Potok, Hlavní nádraží, Zlaté Hory, 2003–2005 – rozšířená o alternativní konec) vychází v jednom svazku. V sugestivních černobílých obrazech vypráví hlavní hrdina příběhy, které i po několika generacích ovlivňují zapomenuté události. Vypráví příběhy zdánlivě obyčejných lidí na okraji společnosti. Po kolejích se dostanete všude, do Lisabonu i do Osvětimi, do vlastní minulosti i do pochybností, které vám zanechali rodiče, příbuzní a přátelé. Příběhy ze století, o němž si myslíme, že už je dávno za námi.
V hlavní roli železničního blues vystupuje Alois Nebel. Narozen ve znamení Vah roku 1948 ve Frývaldově, dříve Freiwaldau, nyní Jeseník. Celý život u dráhy, stejně jako jeho příbuzní. Sbírá jízdní řády, občas zajde na pivo, občas v mlze vidí to, co jiní nevidí. Naposledy pracoval jako výpravčí v Bílém Potoce. Pak mu vlaky, projíždějící stanicí napříč celým stoletím, zatemnily mysl.
formát 165x230 mm, 360 stran, cena 390 Kč, ISBN 80-85935-80-5. Vydává nakladatelství Labyrint.
Jedno malé nádraží ve slezských horách, které křižují vlaky sem a tam, a jehož návěstidla a nástupiště se občas ztrácejí v mlze skrývající podivnosti. Jeden blázinec, jehož chodby křižují lidé, pro které jsou i ta nejmenší nádraží příliš velká, ale v mlze často vidí na její konec. Jeden muž, kterému říkají Němý, protože nemluví ani tehdy, když mu hlavou proletí elektrošok. O to pečlivěji naslouchá.
Někdo chce vidět majáky na ostrově Rujána, někdo si chce v Paříži dát dort a někdo chce vidět nejkrásnější železniční stanici v Čechách. Alois Nebel, propuštěný výpravčí, který v mlze vidí to, co jiní nikdy neuvidí, přijíždí do Prahy. Budovu Hlavního nádraží ale neopustí, ví, že kdo jednou odejde, už se nikdy nevrátí. Nakonec se však rozhodne jinak.
Opuštěná železniční trať. Zlato schované pod horami. Mraky nasáklé deštěm. Polský vrah na útěku, hledající svého otce. Závěrečná část je temná a syrová. Děj se přesouvá zpátky do hor, kde se nelítostná minulost Sudet prolíná nekompromisně se současností. Do života Aloise Nebela zasáhne velká povodeň a konečně i velká láska. Uzavírá se i tajemný příběh Němého.

Hlavní postavou "románu nad mraky" je třicetiletý samotář Fleischman. V životě se mu nedaří. Nikdy nic nedokázal. Nikde nebyl. Neměl žádnou holku. Ale rozumí mrakům, tlakovým výším, nížím a směrům větru. Jeho životu dává řád graf s počasím a postupem času i Franz, starý sudetský Němec, který jezdí do Liberce pohřbívat své spolužáky. Fleischman, který nezná ani vlastní křestní jméno, pracuje jako holka pro všechno v Grandhotelu na Ještědu. Při pozorování oblohy na magickém místě mezi nebem a zemí zjistí, že cesta ven z obklíčeného města i jeho vlastního života vede jedině skrz mraky. Do jeho plánu ovšem vstoupí servírka Ilja, která se jednoho dne objeví v hotelové recepci. Rozhodnutí opustit město za každou cenu už ale není možné vzít zpět. Podle námětu knihy vznikl scénář pro film Davida Ondříčka Grandhotel (2006).

Divadelní roadstory o dlouhé cestě na sever. Opuštěná krajina a prázdná silnice. Je léto. Lucie a Leoš stopují do Laponska. Před sebou mají polární kruh a za sebou hromadu problémů, o kterých si myslí, že zůstaly zapomenuté doma. Během dlouhého čekání na krajnici začíná minulost znovu ožívat. Hořká komedie pro 2 ženy a 3 muže.
Za Léto v Laponsku autoři získali 2. cenu v Dramatické soutěži Cen Alfréda Radoka 2005 a Cenu Českého rozhlasu 3 Vltava, který hru uvede na podzim 2006.
"Všechno, po čem toužíš, je vždycky strašně daleko." (Lucie)

Závěrečný díl úspěšné černobílé komiksové trilogie autorské dvojice Jaroslav Rudiš (námět a scénář) & Jaromír 99 (námět a kresby).
Opuštěná železniční trať. Zlato schované pod horami. Mraky nasáklé deštěm. Polský vrah na útěku, hledající svého otce. Závěrečný díl komiksové trilogie je asi úplně nejtemnější a nejsyrovější. Děj se přesouvá zpátky do hor, kde se nelítostná minulost Sudet prolne se syrovou současností. Do života Aloise Nebela zasáhne velká povodeň a konečně i velká láska.

Pokračování úspěšného černobílého komiksu pro dospělé od autorské dvojice JAROSLAV RUDIŠ (U-Bahn) a JAROMÍR 99 (Priessnitz).
"Někdo chce vidět majáky na Rujáně, někdo si chce v Paříži dát dort a někdo chce vidět nejkrásnější železniční stanici u nás. Alois Nebel - výpravčí, který v mlze viděl to, co jiní neviděli, a proto výpravčím přestal být - se v pokračování Bílého Potoku vypraví do Prahy. Budovu nádraží však neopustí. Ví, že kdo jednou odejde, už se nikdy nevrátí. V knize se opět setkáme s tajemnou postavou Němého i někdejším práskačem Wachkem."

Černobílý komiks ze Sudet
Jedno malé nádraží ve slezských horách, které křižují vlaky sem a tam, a jehož návěstidla a nástupiště se občas ztrácejí v mlze skrývající podivnosti. Jeden blázinec, jehož chodby křižují lidé, pro které jsou i ta nejmenší nádraží příliš velká, ale v mlze často vidí její konec. A jeden výpravčí, který se jmenuje Alois Nebel. Příběhy ze století, o němž si myslíme, že už je dávno za námi.

Kniha pro živé i mrtvé - rockové příběhy z berlínského metra. Třicetiletý učitel uprchne z Prahy do současné německé metropole, aby tam založil kapelu U-Bahn a našel svou dívku Katrin...
Styl prvotiny Jaroslava Rudiše (*1972) vychází z volného toku vyprávění hlavního hrdiny. S téměř až hrabalovským citem pro jazyk ušpiněný životem zaznamenává promluvy, které mezi sebou a s ním vedou všechny ty postavy a postavičky, s nimiž se v Berlíně a pod ním setkává. Kniha napsaná ve strhujícím tempu, současně, a navíc zábavně. Vyzrálý debut si nekonformními scénami získá nejen mladé čtenáře, milovníky Wima Wenderse a punk-rockové hudby, ale i ty, kteří si pamatují ještě NDR, umělohmotné indiány, pokrokového zpěváka Deana Reeda nebo to, jak naši východoněmečtí sousedé přelézali na podzim 89 zdi západoněmecké ambasády, aby pak své trabanty nechali napospas přičinlivým Pražanům.